Kdybychom se ohlédli dnes

V sobotu 24.10. se Český rozhlas Pardubice vrací s Radimem Urbánkem k nejstarším vesnickým stavbám Pardubického kraje a zavítá již podruhé do domu usedlosti čp. 2 ve Vračovicích u Vysokého Mýta.  Příspěvek první pod názvem Vračovice – nejstarší chalupa ve východních Čechách zazněl 4. července  2015.  Stejně tak jako druhý Nejstarší chalupa stojí už půl tisíciletí, si jej můžete přehrát na stránkách Českého rozhlasu Pardubice.

233-27Vračovice čp. 2, foto Z. Syrová 19.3.1989

Jak se uvádí kolega Urbánek, domu jsme si všimli až ve zpětném zrcátku. Bylo to ovšem až v roce 1989, a to 19.března, kdy jsme v kraji objížděli domy, které dokumentoval Jaroslav Vajdiš a Vratislav Votrubec, mezi nimž byla i fotografie Anderlova statku ve Vračovicích. Zastavili jsme tehdy opravdu až v zatáčce za trafostanicí.  K zastavení nás přiměl pohled do zpětného zrcátka, který de facto až o rok později zvěčnil Jiří Škabrada (fotografie v záhlaví tohoto příspěvku*), když jsme dům již společně dokumentovali a snažili se nalézt stopy po dymném okně pro odvod kouře, který by obytná místnost těchto parametrů měla mít. Současná podoba domu relativně úspěšně maskující jeho velké stáří je výsledkem úprav po požáru ve dvacátých letech 20. století, který byl zapříčiněn údajným neúspěšným pojišťovacím podvodem. Pozoruhodné je, že někdejší jizba i s ním sousedící mladší světnička, přečkaly požár díky vnější hliněné omazávce srubu bez úhony.

K ostatnímu řečenému v pardubickém rozhlase můžeme ještě dodat, že  stavebníka domu, pro stavbu jehož dodnes dochované obytné místnosti bylo dřevo káceno v r. 1538, neznáme. Nejstarším zjistitelným držitelem gruntu s pozdějším číslem popisným 2 byl jistý Pavel Málek, který zde začal hospodařit nějakou dobu před rokem 1577.  Rod Anderlů držel usedlost od roku 1682, kdy ji celkem nezvykle přede žněmi zakoupil Jan Anderle.  Bližší informace k dějinám i stavební historii objektu zjistíte ve stavebně historickém průzkumu objektu, který byl zpracován v letech 1993-1994 a aktualizován a doplněn o dendrochronologické datování v rámci projektu SOVAMM Litomyšlsko Vysokomýtsko.  Aktualizovanou dokumentaci SHP, na jehož zpracování měli svůj podíl kromě Jiřího Škabrady a nás i Martin Ebel (dějiny objektu), Josef Kyncl (dendrochronologické datování), Mirka Cejpová (archeologický průzkum), JIří Bláha, Lucie Bláhová (Schenková) a Radim Urbánek, najdete na níže uvedených odkazech.

Pokud bychom se v zatáčce za domem čp, 2 ve Vračovicích ocitli dnes, neměli bychom si už asi šanci ničeho všimnout. Smrčky, vysazené někdy na přelomu tisíciletí, již zakrývají takřka celé průčelí domu. Vracovice2aktVračovice čp. na Street view.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *