Neslavná nevila

Když nás na konci roku 1992 přizval dr. Jan O. Eliáš ke spolupráci na stavebně historickém průzkumu městské památkové zóny a předměstských částí Uherského Ostrohu, vydali jsme se na první obhlídku města, jejíž součástí byla i návštěva stavebního úřadu. Dodnes mám před očima půdu, na níž byly uskladněny stavební plány, pokryté nánosy prachu, peří a trusu několika holubích generací. Prozkoumání stavebního archivu jsme tehdy zbaběle vzdali a spokojili se tím, co se dalo najít v okresním archivu v Uherském Hradišti.  Ale u každé zajímavé stavby, k níž v hradišťském archivu nic nebylo, jsme na tu půdu vzpomínali. Kdoví, jaké poklady skrývala…

Jedním z výjimečných objektů, pro které se tehdy plány nepodařilo dohledat bylo bývalé Adlerovo železářství čp. 154/153, podle vročení na jednom ze skladišť stavba zřejmě pocházející z roku 1933. Naše podezření, že nejde jen o běžnou stavitelskou produkcí, která byla mimochodem v Uherském Ostrohu na vysoké úrovni, potvrdila nyní dr.  Helena Beránková, etnoložka z Moravského zemského muzea, která se dlouhodobě Uherským Ostrohem jako tamní rodačka zabývá. Podělila se s námi o informace od nového majitele, který stavbu zakoupil i s původními plány.

Býv. Adlerovo železářství;  stav v roce 1993; foto Zuzana Syrová

Autorem stavby, kterou provedl místní všestranný stavitel Josef Šuta (1863-1941), je vídeňský architekt, rodák z Uherského Ostrohu, Josef Hahn (1884-1943), který v meziválečném období působil i v Českslovensku. Známá, byť dosud stejně jako ostrožská stavba nechráněná, je jeho vila Weisskopf v Českých Budějovicích z roku 1928.

  • Dokumentace býv. železářství Adler v MIS
  • Železářství Adler (Kostelní 154, 68724 Uherský Ostroh) v mapě Památkového katalogu
  • Architekt Josef Hahn na Wikipedii; Architektenlexikon Wien 1770–1945
  • K dílu stavitele Josefa Šuty:  Syrová, Z. & Syrový, J. 2014. Moravian master builders and their contribution to sustainability. In Mileto, C., Vegas, F., García Soriano, L., & Cristini, V. (eds) Vernacular Architecture: Towards a Sustainable Future. 685–690. Leiden: CRC Press/Balkema. PDF
  • K vile Weisskopf: ERBANOVÁ, E, ŠILHAN, M. a ŠVÁCHA, R. 2007. Slavné vily Jihočeského kraje. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Českých Budějovicích a Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích,
  • Vila Wiesksskopf (Pabláskova 261 / 5, 37001 České Budějovice) v mapě Památkového katalogu