Exkurze projektu Down to Earth / Zpět na zemi – Hliněné stavby ve střední Evropě (společné českorakouské aktivity Mobility, na níž spolupracuje Národní památkový ústav, Archaia o.p.s. a IVA – ICRA Institute for Comparative Research in Architecture).
Exkurze projektu Down to Earth / Zpět na zemi – Hliněné stavby ve střední Evropě (společné českorakouské aktivity Mobility, na níž spolupracuje Národní památkový ústav, Archaia o.p.s. a IVA – ICRA Institute for Comparative Research in Architecture).
Program na jdete zde.
V prvním květnovém týdnu se uskutečnila letošní rakouská část odborné exkurze projektu Down to Earth / Zpět na zemi – Hliněné stavby ve střední Evropě (společné českorakouské aktivity Mobility, na níž spolupracuje Národní památkový ústav, Archaia o.p.s. a IVA – ICRA Institute for Comparative Research in Architecture). Byl to skutečně velký rakouský hliněný okruh: Weinviertel – Burgenland – Steiermark – Waldviertel – Mühlviertel včetně výpadu těsně za hranice do Maďarska.
Konstrukce pravděpodobně nejstarší byla překvapivě blízko hranice Moravské. Celý příspěvek
Projekt Down to Earth / Zpět na zemi – Hliněné stavby ve střední Evropě (společné českorakouské aktivity Mobility, na níž spolupracuje Národní památkový ústav, Archaia o.p.s. a IVA – ICRA Institute for Comparative Research in Architecture), který jsme zde zmínili v článku Veni, vidi, perdidi, měl v roce 2016 i svou rakouskou část (Down to Earth AT 2016). Ohlasy na ni se objevily v bloku SOVAMM i v Zápisníčku Archaia; jejich přehled najdete níže. K rakouské hliněné expedici bychom se možná už ani nevraceli nebýt článku Eisenhuthaus (Brunngasse 3) v Poysdorfu (NÖ). Na programu cesty byl totiž ještě další starobylý dům, který si zaslouží aleposň stručnou zmínku, Brandlhof v Radlbrunnu. Celý příspěvek
To, že se městys Slup (ZN) může pyšnit nejen panským mlýnem a rybárnou. ale i pozoruhodným souborem podélně průjezdných válkových stodol, je odborníkům i zájemcům o historické konstrukce z nepálené hlíny všeobecně známo. Většina těchto „stodol“ vznikla až na na konci 19. století, kdy byla přistavěna do závěra dvorů usedlostí, a de facto sloužila spíše jako kolny (stodoly v situované při zákumenních cestách prakticky všechny zanikly). Pozornost poutají především tím, že jsou postaveny z válků. Pod termínem stavby z válků, což už ne všichni rozlišují, se přitom skrývají dva základní technologické postupy: války ručně kladené – vrstvené a války pěchované do bednění (podrobněji se s těmi tradičními technikami vrstvených hliněných konstrukcí můžete seznámit v článku Jak se zdilo a nezdilo z hlíny). Celý příspěvek